Puer - archetyp Věčného dítěte

Jiná jména archetypu: Nevinný (Snílek, Puer Aeternus, Puella Aeterna, Petr Pan)

Definice: Neposkvrněný, věrný, někdy dětský charakter. Skromný a klidný. Touží po štěstí a jednoduchosti. Dbá na tradice. Bývá naivní, ale je také symbolem obnovy. Odmítá realitu, smrtelnost a zodpovědnost. Vede provizorní život.

Hlavní cíl: Zůstat v bezpečném prostředí; nikdy se nemuset rozhodnout nebo být za něco zodpovědný

Hlavní pracovní cíl: Bezpečná, nenáročná a stabilní práce

Přednosti

Symbolizuje novotu, obnovu, potenciál pro růst, naději na lepší budoucnost

Nedostatky

Dospělé dítě, které odmítá vyrůst a přijmout zodpovědnost za svůj život a zaujmout roli ve společnosti. Nechce čelit obtížím dospělého života, a čeká, až se stane "něco", co vyřeší všechny jeho strasti.

Symptomy

• nikdy nechce vyrůst, uzemnit se v realitě
• žije stále u rodičů nebo je závislý na jejich finanční podpoře
• má přehnaně protektivní matku nebo nepřítomného otce
• má velké potíže naleznout tu "správnou" práci
• tajné přání, že jednou zachrání svět
• bohatý interní snový život
• strach se uvázat k jednomu místu, partnerovi, kariéře
• vše je provizorní; nic ještě není ten "správný" život pro Puera;
• jeho smysl života jednou přijde, ale to co má teď to není
• jeho partnerka není ta pravá; je provizorní; v budoucnosti přijde lepší
• považuje manželství doslova za vězení/uvěznění

Puer je skvěle zobrazen v následujícím krátkém filmu:

Vlastnosti

Puer

Puer je latinské slovo pro dítě, tvořící základ pro anglická slova puerile a puerility. Slovníky definují "puerile" jako něco "hloupého, co by dospělý člověk neměl říkat nebo dělat; dětinské". Slovo ssebou nese předpoklad, že dospělí by se neměli chovat jako děti.

Puer ale není úplně negativní. Když jsme mladí, hraje tento archetyp klíčovou roli v rozvoji schopnosti hrát si, jelikož to je hlavní mechanismus osvojování si zkušeností o světě. Pokud zůstaneme ve spojení se svým vnitřím Puerem, umožní nám to udržet si mladý pohled na svět. Když Buddhisti mluví o "mysli začátečníka", myslí tím puerův čerstvý, naivní pohled na realitu, který Puerovi umožňuje vidět realitu takovou, jaká ve skutečnosti je. Extrémní verzí Puera je Puer Aeternus.

Puer Aeternus

Puer aeternus (latinské označení věčného dítěte) je neurotický stav, ve kterém je pozastaven mentální vývoj charakteru v pubertě. Vyznačuje se neschopností "zakořenit se" a uzemnit se v životě - dnes je tento archetyp velmi znatelný u mladých lidí.

Není schopný spravovat svoje finance, žije na dluh. Nemá hranice, nemá vůli a bojí se oddat se jednomu směru (obzvlášť něčemu, co páchne nudnou rutinou a vyžaduje vytrvalost a houževnatost). Tento extrémní Puer nesnáší hranice a limity, rád riskuje a má potíže s oddálením sebeuspokojení - to co chce, chce hned teď. Pokud to není zábava, proč to dělat?

V některých publikacích se Puer Aeternus také označuje jako "Syndrom Petra Pana". Nejenom, že je tento stav tragédií pro jedince jím posedlým, jelikož riskuje zmaření a promarnění svého života, ale toto "neuzemnění" v realitě je také masivním riskem pro naši civilizaci

Puer je dětský bůh, navždy mlád. V psychologii označuje staršího muže, jehož emocionální vývoj zůstal v pubertě, obvykle také v kombinaci se závislostí na matce, otci nebo obou (Oedipův komplex).

Puer vede tzv. provizorní život, protože se bojí být "chycen" v situaci, ze které není úniku.

Okolnosti jeho života jsou zřídka takové, jaké si on sám přeje, a jednoho dne s tím něco udělá - ale ne teď.

Budoucí plány neustále sklouzávají do fantazií a představ toho, co by mohlo být, může být a čím se může stát, zatímco neprovádí žádnou činnost, která by k této změně mohla reálně vést. Užívá si nezávislost a volnost, vysmívá se hranicím a limitům a všechna omezení je pro něj nepřijatelná.

Běžné symptomy Puerova mentálního stavu jsou sny o uvěznění nebo podobné symboliky: řetězy, mříže, klece, pasti, svázání.

Život sám Puer chápe jako vězení.

V podstatě se života bojí.

Potlačení pocitu tento pocit nezastaví, ale jen ho zatlačí hlouběji do nevědomí. Tímto se problém pouze internalizuje. Puerové se někdy vyznačují xenofilií - úchylkou na všechno cizí. Zároveň mohou znevažovat svoji kulturu, ale to je jen promítání jejich vlastního pocitu nedostatečnosti.

Existuje více stavů mysli, které jsou podobné Puerovi, ve Freudovské psychologii je to Oedipální narcisismus, v Jungovské je to právě Puer.

Marie-Louise von Franzová analyzuje Puer Aeterna ve své knize "Problém Puer Aeterna" a přibližně půlku této knihy analyzuje dílo Malý Princ od Saint-Exupéryho, která je takřka dokonalým symbolickým vyobrazením stavu mysli Puera (upřednostňuje růži před reálnou dívkou (jako Petr Pan upřednostňuje vílu před Wendy); doslova pluje vesmírem a odmítá se usadit; je to maximální idealista; Exupéry sám byl pilot a Puer Aeternus; sukničkář; umřel při letecké nehodě, což je osudem podobným mnoha Puerům (adrenalinové sporty, neuzemněnost) jak Franzová naznačuje)

Můžete předpovědět, jak bude Puer Aeternus vypadá a jak se bude cítit. Je jen archetypem věčného mládí a má všechny aspekty tohoto boha: má nostalgickou touhu po smrti, smýšlí o sobě jako o někom speciálním; on je tím jediným citlivým mezi všemi těmi hrubými ovcemi. Bude mít problém s agresivním a destruktivním Stínem, který nebude chtít integrovat a prožít a proto ho bude projikovat na ostatní. Na člověku posedlém Puerem není pranic unikátního. Čím více je člověk posednut Puerem, tím více o sobě bude arogantně smýšlet jako o někom speciálním a nadaným, zatímco tím méně individuálním bude. Bude jen posedlý archetypem, proto jeho reakce nebudou nijak individuální ani zajímavé.

• Marie-Louise von Franzová, Problém Puera Aeterna (překlad z eng.)

Puer nemá chuť se učit a proto se nikdy nestane mistrem svého oboru. Nechce se specializovat, to by omezilo jeho nezměrný potenciál (který opravdu má, jen ho odmítá využít - zůstává proto nevyvinut). Mnoho politiků, novinářů a psychologů je ovládáno Puerem.

Hlavní charakteristikou Puera je jeho averze vůči uzemnění se v realitě a "stání se něčím". Místo toho levituje nad zemí jako balon. Ačkoliv je Puer často schopen provádět svoji práci, není schopen v ní najít vášnivé zalíbení. Pro něj je to vždy jen "dočasná práce". V případě, že se ožení, je to také jen provizorní sňatek.

Puera nezajímá dnešní civilizace ani kultura, jelikož je v podstatě neschopen lásky. Za svojí fasádou necítí žádnou zodpovědnost za udržování kulturního dědictví. Může trpět oikofobií, což je "strach z dědictví a domova" - je to fáze, kterou dospívající mozek běžně projde. Toto se může projevovat i v kombinaci s xenofilií, zálibou v cizích kulturách.

Zvláštní je, že jsou to hlavně Puerové, kteří jsou mučitelé a nastolují tyranské a vražedné policejní systémy a státy. Puer a policejní stát mají mezi sebou tajnou vazbu. Nacizmus a komunismus byly vytvořeny muži tohoto typu - ten pravý tyran a organizátor mučení a potlačování jedinců je tudíž odhalen - jeho původem je nevyřešený mateřský komplex.

• von Franzová, Problém Puer Aeterna (překlad z eng.)

Fenomén vysvětlen v citaci výše vysvětluje, proč Puer Aeternus tak často používá výraz "fašista" jako nadávku - jelikož projikuje svůj vlastní Stín. Nacismus, komunismus, islamismus a fašismus všechny spadají do Puerova Stínu.

Dalším symptomem Puera je pocit, že je něco speciálního, nebo že má unikátní osud. Když se člověk takto cítí, je pro něj těžké soustředit energii na běžný život a vydělávání peněz v nudné práci. Ve srovnání s tím, co ho čeká je tato běžná denní rutina pod jeho úroveň. To vše je symptomem tzv. psychologické inflace, která je specifická pocity nadřazenosti a "speciálnosti", ale zároveň je doplněna vnitřním pocitem méněcennosti. Když se Puer cítí tak unikátní, jak by se kdy mohl snížit k dělání něčeho tak běžného a nudného?

Puer je bohužel často tak moc odtrhnut od svých pravých pocitů, že neví, co má dělat, nebo kdo opravdu je. Proto se mu často stává, že když najde něco, co ho baví a je zkrátka "přesně pro něj", se pro něj za měsíc může stát tou nejnudnější činností.

Puer, který je na cestě individuace však tyto archetypální aspekty sebe sama rozpoznává, a je často (správně) velice podezřívavý všech epifanií a pocitů, které vyvstanou pod vlivem návykových látek (alkohol atp.).

Život, který není prožíván teď a tady, a je místo toho brán jako něco provizorního, je nanejvýš neuspokojivý a vede k neuróze. Puerovo nevědomí je proto ve stavu konstantní podrážděnosti.

Lék pro Puera

Aby se Puer více integroval, musí do svého života přivést disciplínu, řád a organizovanost. To vše je výsadou archetypu Mudrce - Senex a Krále.

Jung na to navrhnul jednoduché a přitom geniální řešení. Práce. Tvrdá práce.

• 1. krok: Pracuj. Najdi si práci a oddej se jí. Načež Puer často odpoví "Ale já nevím, jestli je to práce pro mě nebo co opravdu chci dělat". Na tom nezáleží. Najdi si jakoukoliv práci a oddej se jí, d2lej ji poctivě a pečlivě. Jung tak Puerovi říká, aby dospěl a přijal zodpovědnost za dospělý život.
• 2. krok: Rozpoznej kořen problému. Často směřuje až do dětství; rodičovský komplex. V některých případech Jung identifikoval případy, ve kterých byl otec až moc "dobrý". Až moc ho zajišťoval, platil jeho nájem, dostával ho z potíží a zkoušel se účastnit jeho hobby aktivit - všechny tyto akce dovolují synovi zůstat nedospělým a závislým chlapcem.
• Dodatek: V první půlce života vede provizorní život do slepé uličky. Až v druhé půlce života, kdy se blížíme stáří a smrti, objevení svého vnitřního dítěte a žití provizorním životem může přinést druhý dech a nový pohled na život.

Hillman zase navrhuje lék tímto způsobem:

• postavit se za něco (energie archetypu Válečníka)
• překonání setrvačnosti vlastních zvyků (homeostáze) (energie archetypu Válečníka)
• rozhodnost a jednání (energie archetypu Krále)
• čtení a vědění více a více (energie archetypu Kouzelníka)
• získání svalové hmoty a získání kompetence ve světě mužů (energie archetypu Válečníka a Krále)

Von Franzová ještě dodává velice cennou poznámku, a totiž:

Podle mé zkušenosti se nevědomí často snaží najít kompromis, tedy nasměrovat vědomí nějakým směrem, ve kterém by bylo nalezeno nějaké nadšení a kam by psychická energie plynula přirozeně, jelikož je snazší se oddat práci, která je v souznění s instinktem člověka. To totiž není tak obtížné jako pracovat kompletně proti proudu vlastní energie a proti vlastní srsti. Proto je vhodné chvíli počkat a najít, kam jeho energii plyne přirozeně a pokusit se najít povolání v té oblasti.

A nakonec, její analogie k "pokácení stromu" (definitivní rozhodnutí se nad kariérou; sebe-investice)

... pokud Puerovi navrhnete, aby se definitivně rozhodnul, bude namítat, že to by mu až moc omezilo rozhled a možnosti. Musel by se totiž vzdát svých přání a fantazií, své masturbace atd. Byl by totiž jen ubohým dělníkem, který chodí pracovat do kanceláře atd. Nevydržel by takové omezení!

Ale to není pravda. Pokud by měl odvahu na to se oddat jednomu směru a zbavit se jeho falešné vnitřní "velikosti", ta by přišla znovu, ale v lepší formě - rozhled a možnosti života by se rozšířily a ne zúžily, jak Puer očekává. Pokud by jen věděl, o kolik obsáhlejší by jeho život byl, kdyby se té vnitřní "velikost" vzdal, možná by to udělal.

Mytologické reprezentace

Mytologicky je Peter Pan svázán s bohem mládí, který umírá a je znovuzrozen.. stejně jako bůh Merkur/Hermes/Dionysus/Ikarus; psychopomp, jež je poslem bohů, a pohybuje se volně mezi říší bohů a lidí; a samozřejmě Bůh Všeho (lesa, potenciálu), Pan - proto je v ranných verzích příběhu o Petru Panovi vyobrazován Petr s flétnou a kozími rohy. Pan je bůh přírody, divočiny, pasáčků, horské zvěře a často je také asociován se sexualitou. Pan je dobře vyobrazen ve filmu režiséra Guillerma Del Tora, Pan's labyrinth (Faunův labyrint).